Život v DDŠ

Vánoční svátky jsou snad nejkrásnějšími svátky v roce. Ne všichni ale mají to štěstí strávit je doma, mezi svými. V těchto dnech si uvědomujeme, že blízkost člověka je hodnotou, která nemá protiváhu v penězích. Řada z nás se vrací domů na Vánoční prázdniny, někteří ale víme, že trávit Vánoce s rodinou, nemusí být samozřejmostí. Napadlo nás, že jsou mezi námi také staří a nemocní lidé, kterým bychom mohli zpříjemnit chvilky života naším zájmem o ně, přáním krásných a klidných Vánočních svátků….a snad nejen to.

Oslovili jsme tedy hospic Sv. Lazara v Plzni, jmenovitě pana Viktora Gliera, který má na starosti styk s veřejností a nabídli jsme se, že se v průběhu celého roku budeme o nemocné v tomto zařízení starat alespoň tím, že je potěšíme přáními a drobnými dárky na různá výročí a svátky. Náš nápad se setkal s velkou odezvou a počínaje letošními Vánočními svátky navazujeme naši vzájemnou spolupráci s tímto zařízením alespoň tak, jak to dokážeme a jak můžeme. Máme radost, že můžeme alespoň maličko potěšit pacienty, kteří možná prožívají poslední chvíle svého života.

Děti a vychovatelky rodinné skupiny 1. …a jejich patronát nad hospicem Sv. Lazara v Plzni

Martin, Vojta, David, Tomáš, Patrik, Adrian

Dnes dopoledne (5/12/2020)  jeli chlapci  s vychovatelkou koupit do Klatov suroviny na pečení vánočního cukroví. Koupili čtyři druhy těsta, nutellu, malinovou marmeládu atd. Po bědě jsme se společně sešli ve cvičné kuchyňce, kde propuklo vánoční pečení. Někteří vykrajovali různé tvary cukroví, jiní vytvářeli vanilkové rohlíčky, jiní slepovali a i ochutnávali. Práce nám šla od ruky. Nakonec jsme si spravedlivě cukroví rozdělili a na skupinách s čajem u vánočního stromku pochutnali.

Sloužící skupinové vychovatelky 1. 2. a 3. rodinné skupiny

Dívky z V. rodinné skupiny začaly zdobit svou skupinu již začátkem prosince. Vyráběly si papírové čerty, kdy mohly popustit uzdu své fantazii a u čehož se velmi nasmály. Také ozdobily stromeček, nalepily papírové vločky a sněhuláky na okna a andělíčky na světla. Samozřejmostí bylo již tradiční pečení cukroví se svou skupinovou vychovatelkou. Všechny dívky se zapojily jak do pečení cukroví, tak, a to bylo nejlepší, na jeho ochutnávce. Večer si totiž společně uvařily čaj, pro navození správné atmosféry rozsvítily stromeček a zapálily prskavky, a povídaly si o adventu, vánočních zvycích a přáních.

Dívky z V. rodinné skupiny

Vánoce – 1. rodinná skupina

I v současné složité situaci se snažíme připravit se na Vánoce a přeci jen si trochu zlepšit náladu. Nemůžeme si užít všeho, co v předešlých letech, ale stejně si tyto dny zpříjemníme. Již na podzim jsme vyráběli drobné dárky, které teď rozdáme různým lidem, kteří nám pomáhají (například paní doktorky a pan starosta). Děti si vyzdobí své skupiny a pokoje, stromečky se rozzáří ozdobami . Pravdou zůstává, že dívčí skupiny jsou zářivější, ale i mnozí chlapci umějí příjemně překvapit. Pojedeme nakupovat dárky do Klatov, musíme přece utratit peníze, které děti na nákup dárků dostanou. Když už budeme v Klatovech, nakoupíme si také suroviny potřebné k pečení cukroví – to se stalo v DDŠ již tradicí. Také si prohlédneme výzdobu Klatov, hlavně náměstí, i když to letos na delší procházky nevypadá. A určitě se u nás zastaví, snad bez čertů, Mikuláš v podobě vedoucího jídelny a dostaneme balíčky dobrot. Ale hlavně, velmi rychle se přiblíží prázdniny a naše odjezdy domů. Pro ty z nás, kteří se domů nepodívají, určitě připraví vychovatelé pestrý program a také shlédneme množství pohádek v televizi. Do dalšího roku si všichni budeme přát, aby byl veselejší, příjemnější a hlavně klidnější než rok 2020.

Malujeme, kreslíme – 1. rod. sk.

I v této těžké koronavirem zkoušené době se najde čas na to, aby pár dětí z našeho DDŠ mohlo prožít příjemný den plný zážitků. Dne 30.09.2020 navštívilo pět chlapců pod vedením skupinové vychovatelky Aqupalace v pražských Čestlicích. Za přísného dodržení všech bezpečnostních a hygienických opatření si hoši užili příjemný den, ať už v bazénu jen tak při plavání, ve výřivce nebo při dovádění na tobogánech, skluzavkách, bouřlivých vlnách a dalších atrakcích, které tento krásný aquapark nabízí, jakožto i občerstvení v průběhu celého dne. Celý výlet byl hrazen z nadačního fondu Veroniky Kašákové. Zvláštní poděkování patří paní Jarošové za zprostředkování a neméně pak též naší paní ředitelce za vstřícnost a povolení využít služební vozidlo na cestu do Prahy.

Děkuji s pozdravem skupinová vychovatelka Monika Kováříková

V sobotu, 5/9/2020, dopoledne jsme vyrazili navštívit, a hlavně si užít, sportovní areál v Kolinci. V areálu se nachází horolezecká stěna, kde se dá vyzkoušet síla a také šikovnost na různých stupních obtížností. Také jsme si mohli porovnat sílu na posilovacích strojích a někteří z nás si zaházeli na basketbalový koš. Nejvíce jsme si ovšem „užívali“ na horolezecké stěně. I počasí se vydařilo nad očekávání – sluníčko svítilo a teplo také bylo. Proto nás mrzelo, že jsme se nemohli osvěžit v místním koupališti, které již ukončilo svůj provoz. Výletu se účastnili chlapci z IV. rod. skupiny společně s dívkami z V. rod. skupiny, společně se svými skupinovými vychovateli. Všem dětem se výlet líbil a vychovatelé byli především rádi, že se nikomu nic nestalo.

Účastníci zájezdu

V pátek, 31/7/2020, jsme se zajeli podívat do okolí Kladna. Nejprve jsme navštívili PAMÁTNÍK LIDICE. V galerii jsme si prohlédli výstavu výtvarných děl dětí prakticky z celého světa. Tato výstava je soutěžní, každý rok má svůj název a zadání. Letos se jednalo o ztvárnění krajiny. Také jsme zde shlédli krátký dokumentární film o 2. sv. válce, ale především o Lidicích. Všichni jsme věděli, co se v Lidicích stalo, ale stejně jsme byli po shlédnutí filmu všichni smutní. A to nás to „nejhorší“ ještě čekalo. Ještě jsme se ale byli podívat v jednom z domů, které byly po válce postaveny a které dostaly ženy z Lidic, které válku přežily.  Potom už jsme se šli podívat do muzea a také do míst, kde dříve Lidice opravdu byly. Opět jsme shlédli dokumentární film a také si prohlédli zbytek expozice. Bylo to opravdu poučné, ale také velmi smutné a až strašidelné. Fotografie popravených, zbytků domů, různých předmětů. Nejhorší ale bylo místo, kde jsme si mohli prohlédnout dopisy dětí a kde nám dětské hlasy také dopisy četly. Tady ukápla slza opravdu každému z nás. Po návštěvě muzea jsme si ještě prohlédli místo vypálených Lidic. Tady na nás nejvíce zapůsobil pomník LIDICKÝCH DĚTÍ.

Po návštěvě Lidic jsme přejeli služebním autem do nedalekých Vinařic, kde jsme si prohlédli areál bývalého dolu Mayrau, který je v současnosti skanzenem. S panem průvodcem, bývalým horníkem, jsme si prošli prohlídkový okruh, prohlédli si šatny, výtahy, ukázku báňského záchranářství, modely těžebních věží a mnoho dalšího. Největší dojem na nás však udělal ještě stále fungující parní stroj, který v dole fungoval po celou dobu, co byl důl v provozu a funguje doteď.

Cestou zpět do Měcholup jsme si ještě zvenku prohlédli zámek v Lánech a také procvičili něco málo z dopravní výchovy.

Výlet byl velmi poučný, smutný, ale všem se líbil a všichni byli rádi, že nás vychovatelé na tenhle výlet vzali.

Účastníci zájezdu